Otec Samuela Palmera byl knihkupcem a později také baptistickým kazatelem v Londýně, a proto se mladému Palmerovi dostalo velmi náboženského vzdělání. Již v deseti letech se nadšeně věnoval malování. Již ve čtrnácti letech měl první veřejnou výstavu v Královské akademii, ačkoli se mu nedostalo žádného pravidelného uměleckého vzdělání, ale byl samoukem. Jeho velkým vzorem byl William Turner, jehož atmosférické obrazy západů slunce, měsíčních krajin, bouří a venkovské idyly ho v mládí velmi inspirovaly. Když mu bylo dvacet let, setkal se díky známosti s básníkem a malířem William Blake a tento umělec, označovaný za "zásadní postavu v dějinách anglické poezie", měl na Palmerovu tvorbu ještě trvalejší vliv. Koupil si chudou chalupu poblíž Shorehamu v Kentu, kde maloval atmosférické krajiny, často v měsíčním světle a sépiových tónech. Čas strávený na jeho chalupě, často posměšně nazývané "Rat-Abbey", patřil k nejproduktivnějším a nejlepším v jeho životě. Mezi známé obrazy z tohoto období patří "Kukuřičné pole v měsíčním světle s večernicí" a "Do zahrady v Shorehamu". Ale i v soukromí zde Samuel Palmer našel své štěstí. Zamiloval se do teprve dvanáctileté Hannah Linnelové, dcery malíře Johna Linella, která se o sedm let později stala jeho ženou.
V pětatřiceti letech se Palmer vrátil do Londýna, kde se oženil s Hannah. Jako manžel a budoucí otec rodiny se umělec musel snažit dosáhnout i finančního úspěchu. Proto byl nucen přizpůsobit se duchu doby, protože jeho často mystické a idylické olejomalby se příliš dobře neprodávaly. Maloval tedy více akvarelů, které byly v té době v Anglii v módě. Poskytoval také soukromé hodiny výtvarné výchovy. Na cestě do Itálie, kterou manželům financoval jejich tchán, vytvořil velmi slavný obraz "Sen v Apeninu". V této době byl také opět poměrně úspěšný, a to jak se svými krajinami, tak s velkými akvarely k Miltonovým básním a s lepty. Když v roce 1861 náhle zemřel jeho nejstarší syn Thomas ve věku pouhých 19 let, Palmer se nikdy nevzpamatoval ze šoku, který jej i jeho ženu zasáhl. V ústraní v Surrey však žil ještě dalších 20 let.
Po smrti Samuela Palmera se na něj do značné míry zapomnělo a jeho druhý syn Alfred zničil mnoho jeho děl z "shorehamského období", stejně jako skicáky a sešity z otcovy pozůstalosti, protože je považoval za bezcenné. Teprve po více než 50 letech byl umělec takříkajíc znovuobjeven. Právě proto, že mnoho jeho obrazů již neexistuje, jsou ty, které se dochovaly, velmi žádané a na aukcích se často prodávají za ceny přesahující 1 milion amerických dolarů.
Otec Samuela Palmera byl knihkupcem a později také baptistickým kazatelem v Londýně, a proto se mladému Palmerovi dostalo velmi náboženského vzdělání. Již v deseti letech se nadšeně věnoval malování. Již ve čtrnácti letech měl první veřejnou výstavu v Královské akademii, ačkoli se mu nedostalo žádného pravidelného uměleckého vzdělání, ale byl samoukem. Jeho velkým vzorem byl William Turner, jehož atmosférické obrazy západů slunce, měsíčních krajin, bouří a venkovské idyly ho v mládí velmi inspirovaly. Když mu bylo dvacet let, setkal se díky známosti s básníkem a malířem William Blake a tento umělec, označovaný za "zásadní postavu v dějinách anglické poezie", měl na Palmerovu tvorbu ještě trvalejší vliv. Koupil si chudou chalupu poblíž Shorehamu v Kentu, kde maloval atmosférické krajiny, často v měsíčním světle a sépiových tónech. Čas strávený na jeho chalupě, často posměšně nazývané "Rat-Abbey", patřil k nejproduktivnějším a nejlepším v jeho životě. Mezi známé obrazy z tohoto období patří "Kukuřičné pole v měsíčním světle s večernicí" a "Do zahrady v Shorehamu". Ale i v soukromí zde Samuel Palmer našel své štěstí. Zamiloval se do teprve dvanáctileté Hannah Linnelové, dcery malíře Johna Linella, která se o sedm let později stala jeho ženou.
V pětatřiceti letech se Palmer vrátil do Londýna, kde se oženil s Hannah. Jako manžel a budoucí otec rodiny se umělec musel snažit dosáhnout i finančního úspěchu. Proto byl nucen přizpůsobit se duchu doby, protože jeho často mystické a idylické olejomalby se příliš dobře neprodávaly. Maloval tedy více akvarelů, které byly v té době v Anglii v módě. Poskytoval také soukromé hodiny výtvarné výchovy. Na cestě do Itálie, kterou manželům financoval jejich tchán, vytvořil velmi slavný obraz "Sen v Apeninu". V této době byl také opět poměrně úspěšný, a to jak se svými krajinami, tak s velkými akvarely k Miltonovým básním a s lepty. Když v roce 1861 náhle zemřel jeho nejstarší syn Thomas ve věku pouhých 19 let, Palmer se nikdy nevzpamatoval ze šoku, který jej i jeho ženu zasáhl. V ústraní v Surrey však žil ještě dalších 20 let.
Po smrti Samuela Palmera se na něj do značné míry zapomnělo a jeho druhý syn Alfred zničil mnoho jeho děl z "shorehamského období", stejně jako skicáky a sešity z otcovy pozůstalosti, protože je považoval za bezcenné. Teprve po více než 50 letech byl umělec takříkajíc znovuobjeven. Právě proto, že mnoho jeho obrazů již neexistuje, jsou ty, které se dochovaly, velmi žádané a na aukcích se často prodávají za ceny přesahující 1 milion amerických dolarů.
Stránka 1 / 5